Doby, kdy byli lékaři absolutními autoritami, jejichž rozhodnutí byla neoddiskutovatelná, jsou zejména v psychiatrii na ústupu. S rozvojem konceptu RECOVERY (ZOTAVENÍ) s jeho hlavními atributy – posílením naděje, že vše bude dobré, zplnomocněním (ty jsi ten, kdo se může rozhodnout), posílením osobní zodpovědnosti (ty jsi ten, kdo řídí svůj život, kdo za něj nese odpovědnost) a návratem k smysluplným životním rolím, které přesahují život ovlivněný nemocí, se stáváš hlavním odborníkem na svou nemoc ty.
Ty sám nejlépe víš, co je pro tebe dobré a co potřebuješ. Jen ty totiž neseš následky svých rozhodnutí, stejně jako následky rozhodnutí, která za tebe udělají jiní.
Jak se tedy připravit na rozhovor s psychiatrem (v tomto případě ambulantním)?
Pamatuj, že máš právo:
1. Na informace o povaze tvého stavu (nemoci, poruchy)
2. Na informace o rizicích při neléčení
3. Na informace o alternativách léčby
4. Na informace k doporučeným lékům (jak dlouho trvá, než začnou působit, co od nich lze očekávat, jak působí a jaké vedlejší účinky se mohou vyskytnout)
Někdy při první návštěvě dostanete k vyplnění dotazník, někteří lékaři dávají přednost podrobnému rozhovoru, při němž si zjistí vše, co potřebují.
Připrav se na to, že při první návštěvě po tobě bude lékař vyžadovat informace o tom, kdy se tvůj stav začal zhoršovat (jak dlouho trvá), co zhoršení předcházelo (budete hledat spouštěče), jak zhoršení vypadá a také se může ptát na to, co vám pomáhá, aby došlo alespoň k částečnému zlepšení. Také se většinou ptá na výskyt psychických potíží v rodině.
- Je dobré znát svou váhu a obvod pasu (požádej lékaře, aby tento údaj zaznamenal do tvé dokumentace)
- Ideální by bylo před nasazením léků udělat krevní odběry (stav ledvin, jater a cukr v krvi, bílé krvinky, cholesterol…)
- Samozřejmostí by mělo být změření tlaku
Nikdy totiž nevíš, jak dlouho budeš léky užívat. Psychiatr sice nevyšetřuje tělo, nýbrž mysl, ale léky, které ti předepisuje, tvé tělo významně ovlivňují.
- Žádej rovněž o informaci, co je kontraindikováno (jiné léky, potraviny – grapefruity, bylinky – třezalka atd., nedoporučuje se požívat alkohol)
- Zeptej se, jak postupovat, když si lék zapomeneš vzít
Řada informací je obsažena v příbalových letácích léků, ale zejména předepsal-li ti lékař více léků najednou, můžeš se v příbalových informacích ztratit. Také doporučuji v prvních dnech užívání letáky nečíst. Obsahují tolik nežádoucích účinků, že tě to může odradit hned v počátcích užívání.
Co mohu doporučit je, aby sis zavedl deníček, do kterého si budeš dělat poznámky k tomu, jak se cítíš. Poznámky můžeš rozdělit na to:
- Jaké jsem dnes cítil emoce
- Jaké jsem měl myšlenky
- Jak jsem se choval (chtěl jsem být sám…)
- Jaké jsem měl vjemy v těle (brnění, třes, sevřený žaludek, nevolnost…)
- Jaké jsem měl chutě (zvýšenou chuť na sladké…)
- Zvýšil-li jsem spotřebu kávy a cigaret
Tak budeš mít informace pro svého psychiatra na další schůzce. Tyto záznamy jsou však důležité přímo pro tebe, neboť je třeba se naučit naslouchat svému tělu, které vždy napovídá, co potřebuje (což neznamená, že budeme hypochondricky sledovat každé píchnutí v těle😊).
Doporučuji si poznámky psát první tři měsíce užívání každého nově nasazeného léku.
Před každou následující návštěvou psychiatra se zvaž a změř si obvod pasu, požádej o změření tlaku. 1x ročně, pokud to nenavrhne lékař sám, požádej o krevní odběry (ledviny, játra, cukr, bílé krvinky).
Mé postřehy:
1. Dočetla jsem se, že například v Německu, přibere-li pacient po nasazení léku v prvních týdnech 3 kg a více, musí mu být lék vyměněn za jiný. Dělala jsem si osobní průzkum mezi uživateli psychiatrické medikace a shodně odpověděli, že přibrali víc jak 15 kg a nikomu, kromě nich samotných, to nevadilo!!!
2. V Holandsku mají speciální ordinace, kam lidé užívající psychiatrické léky chodí a tam je vedou ke zdravému životnímu stylu (jídlo, pohyb, aktivity) – jen tak mimochodem, mně by se to nelíbilo, pokud by to bylo povinné…
3. Zápisy nám slouží k retrospektivě, máme totiž tendenci zapomínat
4. Aplikují-li ti Zyphaderu, měla by ti psychiatrická sestra monitorovat 3 hodiny po aplikaci tlak. Aplikace olanzapinu, který je obsažen v této injekci, může vyvolat tzv. postinjekční syndrom (dostane-li se olanzapin do krevního řečiště). Příznaky jsou ztuhnutí, dezorientace, prudce snížený tlak, stavy zmatenosti, které mohou vyústit v nepředložené jednání (např. skok z okna), tento stav může trvat až 72 hodin – zažila jsem to 2x, poprvé to trvalo 3 hodiny, podruhé 12 hodin, nemohla jsem mluvit, hýbat se, nevěděla jsem, kde jsem a kolikátého je, mé myšlenky byly ale soustředěny na jedinou věc, a to že nechci v tomto stavu zůstat. Druhý zážitek mě vedl k rozhodnutí, ukončit léčbu touto injekcí.
©PhDr. Světlana Soldánová, 2025