Průvodce zpracováním osobního příběhu v 10 krocích

  


Prvním krokem na tvé cestě k tomu stát se peer konzultantem je zpracování svého osobního příběhu zotavení.
- Pomůže ti rozhodnout se, ve které organizaci se budeš ucházet o místo
- Jeho stěžejní body použiješ ve svém motivačním dopise potenciálnímu zaměstnavateli
- Příběh po tobě budou pravděpodobně chtít při přijímacím pohovoru
- Na tvůj příběh budou zvědaví tví kolegové v týmu, ve kterém budeš pracovat
- Tvůj příběh bude inspirovat klienty/pacienty
- A se svým příběhem můžeš vystoupit při vhodných příležitostech i na veřejnosti a oslovit tak velké množství lidí
Tvůj příběh může být zdrojem tvé hojnosti, je to tvoje know how.

Zpracování příběhu je tvořivý proces a má své postupy.

Zde jsou má doporučení:
1. Rozhodneš-li se pracovat na svém příběhu zotavení, začni myšlenkovou mapou. Na velký papír si několik dní sbírej hesla a poznámky k tomu, o čem budeš psát, o čem se chceš zmínit, na co nesmíš zapomenout.

2. Projdi si svůj „archív“ – fotografie, deníky, pokud sis je psal, upomínkové předměty, věci, které pro tebe mnoho znamenají, drobné dárky, které jsi dostal, pohlednice z cest svých i svých přátel, pokud jsi tvořil (maloval, kreslil, psal básně, prózu, skládal hudbu, něco vyráběl) a máš svou tvorbu spjatou s různými etapami svého života, vyber si nejzajímavější ukázky své tvorby

3. Pořiď si pěknou krabičku a soustřeď do ní ty věci, které symbolizují důležité kroky na tvé cestě zotavení. Tato KRABIČKA VZPOMÍNEK při živém sdílení tvého příběhu tvůj příběh obohatí a učiní ho poutavějším (můžeš, ale nemusíš ji používat)

4. Vytvoř si časovou přímku a umísti do ní stěžejní události ze své myšlenkové mapy. Barevně rozliš události, které byly radostné, události obtížné ale poučné a události, které pro tebe byly něčím významné


5. Vyber kotvící body svého příběhu (3-4 události, u nichž uvedeš konkrétní časový údaj – v kterém roce se staly nebo kolik ti bylo) – pomáhají se orientovat v příběhu. Dávej si pozor, aby se tvůj příběh nezměnil v obyčejný životopis
  
6. Začni pracovat na svém příběhu zotavení. Zde jsou návodné otázky, na které by posluchač či čtenář měl najít ve tvém příběhu odpovědi:
- Kdy se poprvé objevily mé problémy? Kdy jsem obdržel svoji diagnózu?
- Jak vypadal můj život před tím?
- Co pro mě znamenal fakt, že jsem nemocen?
- Jak jsem na zprávu reagoval?
- Jak vypadaly mé první dny (týdny, měsíce, roky) s nemocí?
- Co mi v této době nejvíc pomohlo?
- Kdo byl pro mě největší oporou v počátcích nemoci?
- Co byly významné mezníky na mé cestě zotavování se z nemoci?
- Popiš své pády a vzestupy.
- Co ses na své cestě naučil?
- Na koho ses mohl spolehnout?
- Jaké silné stránky jsi v sobě objevil?
- Co ti nemoc dala (a je něco, co ti vzala)?
- Čeho si ve svém životě nejvíc vážíš, za co jsi vděčný, co považuješ za svůj největší úspěch?
- Jak by vypadal symbol tvého zotavení (popiš, namaluj nebo zazpívej…)?

7. Symbol svého zotavení přidej do své KRABIČKY VZPOMÍNEK

8. Nech svůj příběh několik dní (klidně i 2-3 týdny) odpočívat

9. Vrať se ke svému příběhu a dopiluj ho – doplň to, co ještě chybí, uprav ho stylisticky, všímej si, zda je srozumitelný jazykem i obsahem, vracej se k němu tak dlouho, dokud nebudeš spokojen

10. Požádej 2–3 lidi ze svého okolí, aby si příběh vyslechli, požádej o zpětnou vazbu a připomínky zapracuj

Drobná rada na závěr: zpracuj postupně svůj příběh v několika různě dlouhých verzích a zjistíš, že až nabudeš jistotu, budeš schopen ho sdílet spatra

Pamatuj! Tvůj příběh roste s tebou, nezapomeň ho doplňovat a upravovat, aktualizovat!

Upozornění: Pohled do minulosti ti může ukázat nezpracované zážitky a události. Je všeobecně známo, že sdílení osobního příběhu je sebeterapeutické. Peer konzultanti mají zkušenost, že první příběhy vypadaly úplně jinak, než jejich příběhy sdílené po několika měsících či letech. Víš-li, že je pro tebe ještě něco bolestivé, můžeš to zmínit. I to jiným pomáhá. Peer konzultant není superman, který je dokonalý a všechno má zvládnuté. I jeho se týkají nové výzvy na jeho cestě zotavení, která pokračuje dál.

Bonus: Jak použít příběh při hledání zaměstnání
- Zpracuj svůj příběh, nemusí být dokonalý, ale díky němu zjistíš, v čem je silný a na jakou cílovou skupinu se zaměřit
- Zjisti, jaké organizace pracují s tvou cílovou skupinou – budeš chtít pracovat v péči o duševní zdraví napříč diagnózami (můžeš oslovit psychiatrickou nemocnici, sociální službu nebo centrum duševního zdraví, popřípadě komunitní tým), nebo se zaměříš na specifickou skupinu lidí (organizace pomáhající obětem domácího násilí, lidem s poruchami příjmu potravy, se závislostí atd.)? Obecně platí (pro peer konzultanty v péči o duševní zdraví), že pro ně nejsou diagnózy důležité, důležitý je proces zotavení. Na druhou stranu jsem potkala peer konzultanty, kteří se cítili lépe mezi lidmi se stejnou zkušeností (diagnózou)
- Oslov tyto organizace, pošli stěžejní body svého příběhu a popiš motivaci, která tě vede ke spolupráci s touto organizací. Stručně popiš i to, kdo je peer konzultant a jaký přínos může mít jak pro klienty/pacienty, tak pro pracovníky organizace. I když místo hned nezískáš, můžeš organizaci inspirovat a ta pak může místo pro peer konzultanta vytvořit


© PhDr. Světlana Soldánová, 2025